Greyhound vyniká rychlostí, která byla v průběhu mnoha staletí oceňována a využívána při lovu. Pozdější technický rozvoj umožnil pořádání regulérních závodů. A to vyvolalo potřebu cíleně vybírat a křížit psy tak, aby byli co nejrychlejší. Na profesionálních drahách vydělávali a dodnes vydělávají svým majitelům velmi slušné peníze.
Svaly u vyšlechtěného závodního greyhounda jsou charakterizovány vysokým podílem rychlých vláken typu II (tzv. bílých) s vysokým podílem anaerobního glykolytického metabolismu. Během fyzického zatížení dochází proto k vysoké akumulaci kyseliny mléčné ve svalech i v krvi a to zvláště při opakovaném zatěžování na dráze a následně pak s nedostatečnou dobou potřebnou na regeneraci, při dostihu pořádaném v nevhodných klimatických podmínkách, případně na dráze, kde se nohy psa hluboce boří do měkkého povrchu, též však po nekontrolovatelném štvaní zvěře. Je samozřejmě nutné si uvědomit, že svou roli hrají i genetické faktory, trénink, výživa a celkový zdravotní stav.
K čemu vlastně po tak enormní zátěži dojde? U greyhounda až do vzdálenosti cca 750 m probíhá anaerobní metabolismus. Podíl neoxidativní energetické úhrady výkonu dosahuje 70% (oxidativní hrazení odpovídá 30 %) Odhad kyslíkového dluhu při závodním výkonu počítáno z laktátového ekvivalentu (1 mmol.1-1, LA = 3,3 ml.kg-1 O2, zanedbáme-li nerovnoměrnou distribuci LA v organismu) dosahuje asi 1,7 – 2,2 pro chrta o hmotnosti 30 kg. Anaerobní typ zatížení vede k vysoké akumulaci laktátu (LA) ve svalu a následné acidóze. Koncentrace LA v krvi u chrtů po závodě dosahují 15 – 22 mmol.1-1, ve svalu jsou pochopitelně výrazně vyšší než v krvi. Důsledkem akumulace LA je inhibice glukoneogenezy a aerobní glykolýzy, útlum lipolýzy. V kosterním svalu dochází ke vzniku osmotických edémů a k omezení odstraňování LA ze svalů. Poškodí se enzymový systém ve stěně buňky a to dovoluje vodě dostat se do buněk, které následně otečou a buněčná stěna praská. Červený myoglobin a elektrolyty vytečou do krevního oběhu. Nastane obrovský nápor na filtrační práci ledvin. Navíc otok buněk tlačí na kapiláry, které zásobují svaly krví a O2. Výsledek je ztížení krevního toku do vlákna svalu. Na otoku se pak i účastní případný nedostatek tepla ve svalech.
Klinické příznaky: Extrémní únava a celková svalová bolest. Svaly jsou oteklé a napnuté, (hlavně bederní svalstvo) horké na dotek. Ve svalech jsou akutní zánětlivé změny a nedostatek vnitřního tepla kvůli narušenému toku krve. Svalstvo kolem páteře je velmi bolestivé i jen na lehký dotek. Chůze psa je zvláště u zadních končetin klopýtavá, pes zadní nohy špatně zvedá a drápy zakopává o zem. Moč je červená, obsahuje myoglobin, který je buněčným proteinem transportujícím kyslík. Močení je velmi ztíženo a pokud se neposkytne včas pomoc, mohou ledviny do 48 hodin selhat a nastane úmrtí. Je však třeba upozornit na to, že výše uvedené symptomy nastávají postupně a projevují se v různé intenzitě. Hodně často také dochází k subakutní formě rabdomyolýzy a ta běžně zůstává majitelem přehlédnutá.
Jana Havlová